Královna kovů, její veličenstvo meď.

Proč je měď důležitá při destilaci a kde se dá všude použít? Na to najdete odpovědi v tomto článku, který se zaobírá kovem, bez kterého by se palírnictví neobešlo.

Mnoho měděných artefaktů bylo objeveno v různých archeologických vykopávkách a některé z nich jsou datované do dávných časů Egypta a Říma. To svědčí o antikorozivních vlastnostech mědi, které dělají tento materiál prakticky věčný. Druhá věc je, že měď (Cu) vypadá sakra dobře a dotváří tak kouzlo každého interiéru. Kdo by nechtěl mít doma v obýváku malou měděnou destilační kolonu? Na druhou stranu, kdy by to chtěl pořád uklízet a leštit, že?

Ačkoliv se to nezdá, měď je velmi tvárná, oproti jiným odolným kovům, které se modelují obtížněji. Měď je vysoce odolná, poddajná a tažná. Teplota tání je 1083°C a teplota varu 2350°C (ano, bez této informace byste nemohli spát, ale museli jsme to zde prostě uvést😊 ) Výrobce může tak jednoduše vytvářet potřebné tvary. Měď je tedy velmi vhodná pro výrobu aparatůr, kde se klade velký důraz na funkčnost i design (je to prostě hezký). O čem se často neví, že měděné potrubí se široce využívá také ve stavebnictví, protože udržuje čistotu pitné vody. Měď má antimikrobiální účinky, které brání vodním mikroorganismům (bakterie, viry, řasy, infekční paraziti) vznikat v nádržích s pitnou vodou, potažmo opět i v destilačních kotlech, kde je neustále vlhké prostředí a pracuje se s čerstvým kvasem a vodou.

Pro destilatéry je však důležitá ještě jedna vlastnost, bez které by se neobešli, nebo minimálně velmi špatně. Měď absorbuje síru, obsahující sloučeniny a kvasinkové buňky – ty vznikají v průběhu fermentace a její přítomnost je v destilátech nežádoucí. Sloučeniny síry a kvasinkových buněk mají velmi nepříjemnou vůni a negativně ovlivňují budoucí destilát. Měď také zabraňuje produkci ethyl-uhličitanu, který je toxickou látkou, skládající se z kyanidů (kyanidy se nacházejí ve vysoké koncentraci v ovocných kvasech, které obsahují pecky, jádra atd.) Měď rovněž zlepšuje kvalitu konečného produktu. Pokud není kvas mikrobiologicky dokonalý, měď zlepší chuť i vůni konečného produktu. Samozřejmě to není spásné. Ze špatného kvasu dobrou pálenku neuděláte. Proto i když je destilační souprava postavena z nerezu, určité části mezi kotlem a deflegmátorem, kudy procházejí páry, jsou z mědi, aby zde došlo k pozitivnímu účinku, této části se říká katalyzátor.

Zmiňovali jsme zde příznačné vlastnosti pro modelaci z tohoto materiálu. Pro výrobu destilačního kotle je také důležité, že měď je vynikající tepelný vodič a napomáhá rovnoměrnému rozvodu tepla při destilaci, tedy kvas se rovnoměrně zahřívá a nedochází tak k připalování kvasu, což by opět negativně ovlivnilo výsledný destilát. Tím pádem pro svou dobrou vodivost teploty je měď vhodná i na tvorbu kondenzátorů.

Abychom jen nepěli chválu na tento zázračný kov, musíme také zmínit, že čistění zašlé nebo jinak znečistěné mědi, potažmo kotle, není zrovna jednoduché. Čím více je povrch znečištěn, tím více ztrácí svoje „zázračné“ účinky. Právě proto se často přistupuje ke kombinaci nerezu a pálenici následně doplnit katalyzátorem s měděnou výplní, která se běžně pohybuje v rozmezí 15–20 m2 aktivní plochy. Výplň je i tak nutné pravidelně regenerovat, pro zachování plné účinnosti.

I přes všechny pozitiva, co jsme vyjmenovali, měď není zázračná. Pokud není přítomno u destilace srdce a zkušenost, tak nic nepomůže.

Na zdraví

P.S. Měděnou kolonu domů si kup, na zahradě na sud zasaď dub